Koňak není nic jiného než typ brandy, vinné pálenky. Ale ne ledajaký. Pro výrobu koňaku platí přísná pravidla. Koňak se smí označovat jen nápoj, který byl destilován a zrál v sudech pouze na území kolem města Cognac,ve francouzském departmentu Charentes. A platí i omezení, ve kterém ročním období se může pálit, proto jsme se při naší návštěvě koňaku těšili, že vše uvidíme v plném provozu.
Pálení koňaku a dodržování předpisů hlídá od roku 1946 Bureau National Interprofessionel du Cognac. Nápoj, který nesplňuje nařízení, bude „jen“ brandy a nesmí se označovat jako koňak.
Sklizeň vinné révy začíná na konci září, víno se nechává asi 3 týdny kvasit. Pak začíná destilace, která trvá nejpozději do 31. března. Poté se již nesmí pálit. Začíná teplé období a zkvašené víno by již nemuselo být kvalitní.
Naše návštěva v polovině února tedy přinesla naději, že konečně uvidíme pálení koňaku naživo v plné kráse. Jaké však bylo naše překvapení, když destilační kotle byly vychladlé. Ptali jsme se na příčinu, a dozvěděli jsme se, že sklizeň roku 2016 byla velmi malá. Může to vést až k růstu cen.
Až u našeho třetího partnera jsme našli destilační kotle v provozu. Tak jsme se nakonec dočkali.
Ochutnali jsme také čerstvě vydestilovanou pálenku, ze které bude koňak teprve po několika letech zrání v sudu. Má bílou barvu a chutná docela ovocně. Srovnávali jsme to s čerstvě vypálenou whisky (která se smí označovat jako whisky až po třech letech), a našli jsme hodně podobností, přestože by se dalo čekat, že vinná réva a obilí se budou hodně lišit.
Ale přece jen, čtyřicet let starý koňak je lepší. Už se těšíme na naši další návštěvu.